Tretie, doplnené a aktualizované vydanie komentára k zákonu o rodine reaguje na legislatívne zmeny právnej úpravy prijaté od predchádzajúceho vydania komentára v roku 2013. Do komentára sú zapracované zmeny v procesných predpisoch a obsahuje už nové ustanovenia a pravidlá podľa Civilného mimosporového poriadku. Komentár okrem podrobného a praktického výkladu každého ustanovenia zákona obsahuje aj aktuálnu judikatúru, kde v mnohých otázkach došlo od posledného vydania komentára k zmenám v súdnej praxi. Kniha je určená a bude skvelou pomôckou pre širokú odbornú verejnosť, advokátov, sudcov, pracovníkov orgánov sociálnoprávnej ochrany detí, ale taktiež aj pre študentov právnických fakúlt.

Protože uplynula poměrné dlouhá doba od předchozího vydání komentáře a bylo vhodné reagovat na nastalé změny prakticky každého ustanovení zákona, týkající se zejména postupného rozšiřování působnosti veřejného ochránce práv, vychází třetí vydání komentáře, jenž na prvním místě reflektuje rozsáhlou novelu zákona o veřejném ochránci práv, provedenou zákonem č. 77/2025 Sb. Tato novela přinesla především novou instituci ochránce práv dětí, který má působit vedle veřejného ochránce práv v rámci jeho kanceláře v Brně. Nově má veřejný ochránce práv i ochránce práv dětí vedle výkonu ombudsmanské funkce fungovat jako tzv. národní lidskoprávní instituce (NHRI), jejíž účel spočívá v ochraně a prosazování základních práv a svobod. Komentář by měl posloužit nejen právníkům, včetně zaměstnanců Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, ale je také určen široké veřejnosti, resp. osobám, které by se se svým problémem chtěly na některého z ochránců obrátit.

Kniha přináší komplexní analýzu současné právní úpravy řízení o určení a popření rodičovství. Je rozdělena do tří základních částí, v nichž se postupně věnuje obecně problematice nesporného řízení, určování mateřství a v nejrozsáhlejší třetí části řízení o určení a popření otcovství. Objasňuje, z jakých důvodů není možné vést řízení o popření mateřství, ale pouze řízení o určení mateřství, kdo může podat návrh na zahájení řízení a jak má řízení z důkazního hlediska probíhat. U otcovství se zabývá možností vést řízení z pohledu práv tzv. putativního otce, který se podle současné právní úpravy nemůže domáhat popření otcovství, respektive není k tomu aktivně věcně legitimován. Publikace odpovídá na otázku, zda současné úpravy možné vést řízení o neplatnosti souhlasného prohlášení otcovství a poté co dospěje k závěru, že to možné není, vysvětluje, proč je možné tyto otázky řešit pouze v rámci řízení o popření otcovství, neboť jinak by byla závažně narušena právní jistota. Putativnímu otci tak přísluší pouze možnost podat podnět k zahájení řízení podle § 793 občanského zákoníku, kterým může soud popřít otcovství i bez návrhu. Se zaměřením především na procesní právo jsou v knize podrobně řešeny otázky účastenství a smrti účastníka v řízení, přípustnosti opravných prostředků, náhrady nákladů řízení i důležité otázky dokazování, především prostředky, kterými lze donutit účastníka, aby se podrobil znaleckému dokazování.

Právní nástroje, jimiž stát podporuje rodinu a rodičovství, jsou výrazným tématem politiky i společenských věd. Monografie popisuje vývoj právní úpravy systému sociálního zabezpečení, a zvláště se zaměřuje na nepojistné dávky, tedy takové, které nejsou navázány na předchozí pojištění (a tím na status) žadatele či jeho rodinných příslušníků. V úvodu se pojednává o právu na sociální zabezpečení a obecném vymezení systému sociálního zabezpečení v České republice. Dále je popsán vývoj právní úpravy konkrétních sociálních dávek. Stěžejní kapitoly popisují dávky poskytující pomoc v případě zátěžových událostí, které jsou zpravidla součástí cyklu rodinného života (narození potomků, péče o děti, financování bydlení), i podpory v mimořádných situacích (příspěvek na péči v případě zdravotní indispozice, mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na živobytí). Autorka se soustředí především na osobní rozsah a výši poskytovaných dávek. Pro úplnost shrnuje poslední část aktuální stav úpravy dávek pojistného systému sociálního zabezpečení, představovaného tzv. dávkami sociálního pojištění, a daňových institutů jako neopominutelných součástí podpory rodinných společenství. Publikace poukazuje na historickou podmíněnost současného stavu systému sociálního zabezpečení a nabízí obraz rozvoje systému sociálních podpor, jehož stabilita a spolehlivost představuje významný faktor ovlivňující soudržnost společnosti.

Publikace obsahuje 85 vzorů podání a soudních rozhodnutí přehledně rozdělených podle jednotlivých oblastí rodinného práva. Naleznete zde vzory ve věcech osobního stavu (např. emancipace nebo určení příjmení) a v paternitních sporech (určování i popírání otcovství), vzory pro zásahy do rodičovské odpovědnosti (např. nahrazení souhlasu druhého rodiče se zdravotním výkonem nebo s výběrem školy, omezení rodičovské odpovědnosti pro správu majetku dítěte) i pro nařízení výchovných opatření (nařízení dohledu, ústavní výchovy). Následují vzory týkající se náhradní rodinné péče, osvojení, vyživovací povinnosti a úpravy styku dětí s rodiči i dalšími blízkými osobami. Samostatná kapitola je věnována úpravě vztahů mezi dospělými osobami, tj. rozvodu, vypořádání společného jmění či výživnému mezi manželi. Poznámky ke vzorům nabízí podrobnější pohled na řešenou situaci a poskytují návod, jak při práci se vzorem postupovat, odkazy na judikaturu uvádějí řešenou problematiku do širšího kontextu. Kniha poskytuje návod k přípravě návrhu právním zástupcům i všem, kdo se v nastalé životní situaci potřebují obrátit na soud, a zároveň soudcům, kteří v rodinných věcech rozhodují.

Publikace obsahuje komentovaný text zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v aktuálním znění k 30. 4. 2022, a společně s řadou tematicky souvisejících mezinárodních smluv a zákonů tvoří ucelený komplex právních předpisů v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Změny v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí Publikace reflektuje změny v oblasti sociálně-právní ochrany dětí vyvolané zákonem č. 363/2021 Sb. Komentář se nově věnuje rovněž právní úpravě: zaopatřovacího příspěvku pro mladé osoby, které byly do dne zletilosti nebo nabytí plné svéprávnosti v pěstounské péči nebo ústavní výchově. Zaopatřovací příspěvek nahrazuje příspěvek při ukončení pěstounské péče a od roku 2028 rovněž příspěvek na úhradu potřeb dítěte pro osoby, které byly do dne zletilosti v pěstounské péči, a na něj navázanou odměnu pěstouna pro osobu, které byla do dne zletilosti osoby její osobou pečující, pojetí osoby pečující a osoby v evidenci, kdy v reakci na dosavadní judikaturu se osoba v evidenci poté, co je jí svěřeno dítě do pěstounské péče, stává též osobou pečující, dávek pěstounské péče, zejména odměňování pěstounů v závislosti na tom, zda jim byla pěstounská péče zprostředkována státem či nikoliv, zastropování příspěvku při převzetí dítěte v pěstounské péči na přechodnou dobu nebo zakotvení nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do péče jiné osoby podle § 953 občanského zákoníku, změn poskytování ochrany pomoci dítěti v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a sice posílení postavení dítěte jako subjektu práv a podmínění poskytování ochrany a pomoci v tomto zařízení souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, mnoha dalších dílčích změn v oblasti státního příspěvku na výkon pěstounské péče a dohod o výkonu pěstounské péče. Obsahuje rovněž výňatky souvisejících právních předpisů Pro přehlednost jsou součástí publikace rovněž výňatky relevantních ustanovení právních předpisů dotýkajících se problematiky sociálně-právní ochrany dětí včetně novelizované vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a směrnice k vedení spisové dokumentace. Přínos publikace pro praxi Autorky nejenže přehledně a srozumitelně komentují obsah jednotlivých ustanovení, ale také vysvětlují filozofii vzniku jednotlivých ustanovení a jejich praktické uplatnění. Zvláště cenné je propojení s ustanoveními souvisejících předpisů, jakož i literatura vztahující se k jednotlivým ustanovením. Komentář k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí je velmi žádanou publikací, která je využívána všemi orgány sociálně-právní ochrany dětí, spolupracujícími nevládními organizacemi či soudci.

Praktikum se zaměřuje na procvičení jednotlivých oblastí rodinného práva, každá kapitola obsahuje teoretickou a praktickou část. Na závěr jsou zařazeny vzorové klauzurní práce a vzory návrhů na zahájení řízení a rozhodnutí soudu.

Monografie přináší komplexní výklad aktuální právní úpravy rodičovské odpovědnosti, jež lze považovat za jeden ze základních pilířů vztahů mezi rodiči a dětmi. S ohledem na rostoucí význam mezinárodního prvku v rodinněprávních vztazích, stejně jako vzrůstající tlak na sjednocování právních úprav členských států Evropské unie, posuzuje publikace soulad aktuální právní úpravy rodičovské odpovědnosti v normách občanského zákoníku s Principy evropského rodinného práva ve věcech rodičovské odpovědnosti. Publikace se věnuje péči o dítě v nejširších souvislostech, výchově dítěte a jeho vzdělání, péči o jeho zdraví, určení místa jeho bydliště, styku rodiče s dítětem, zastupování dítěte a správě jeho jmění. S přihlédnutím k jejich významu neopomíjí ani relevantní procesní souvislosti. V rozsáhlé míře analyzuje ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních a občanského soudního řádu, jimiž jsou regulována řízení spadající do tzv. péče soudu o nezletilé, a to především z pohledu jejich souladu s prvky tzv. justice vstřícné dětem. Autorský kolektiv je složen z předních odborníků na rodinné a procesní právo, kteří touto monografií navazují na svou dosavadní publikační činnost zaměřenou na dílčí instituty rodinného práva v České republice. Kniha je určena především soudcům působícím v rámci tzv. opatrovnického soudnictví a rodinněprávně zaměřeným advokátům. V neposlední řadě však může být vhodnou pomůckou i pro vědecký výzkum v oblasti rodinného a procesního práva a pro získání informační základny o rodičovské odpovědnosti v jejích nejširších souvislostech.

Tato ojedinělá příručka navazuje na první vydání úspěšné publikace Rodina a výživné. Publikace přehledně a srozumitelně seznamuje s vyživovací povinností v rodině, ale i např. mezi rozvedenými manžely či dalšími příbuznými, vše po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Obsahuje přehled všech druhů vyživovací povinnosti, výklad doporučujících tabulek pro výpočet výživného i odpovědi na nejčastější dotazy, které bývají v souvislosti s problematikou výživného právníkům pokládány. Autorka upozorňuje na nejdůležitější judikáty a rozhodovací tendence českých soudů.Text pojednává i o novém institutu - právu na zaopatření. Pro úplnost je uvedena nejen aktuální zákonná úprava výživného podle občanského zákoníku, ale rovněž výňatky ze zákona o registrovaném partnerství a trestního zákoníku. Další část příručky popisuje soudní projednávání výživného včetně výkonu rozhodnutí. Následuje výčet trestněprávních sankcí v případě porušení vyživovací povinnosti a problematika výživného s mezinárodním prvkem. Velký prostor je věnován praktickým vzorům a příkladům nejčastějších podání, žalob a dohod o výživném. Kniha také obsahuje informace o výkonu rozhodnutí a sankce, které stihnout povinnou osobu, vyhýbající se dobrovolnému plnění vyživovací povinnosti. Příručka je psána především pro neprávnickou veřejnost, poučení v ní však mohou nalézt i odborníci zabývající se rodinnou problematikou - sociální pracovníci, matrikáři, advokáti či manželští poradci.

Konflikty v rodině, které nejsou adekvátně řešeny, mohou vést ke krizi, selhávání funkcí rodiny a v konečném důsledku k jejímu rozpadu. Proto stále hledáme vhodné způsoby pomoci rodinám. Jedním z nich je rodinná mediace. Monografie přináší sociálně právní analýzu řešení rodinných konfliktů z pohledu mediace v České republice. Hledá odpověď na otázku, do jaké míry může mediace přispět k naplnění práva na ochranu rodinného života, k ochraně zájmů nezletilých dětí a k naplnění principu autonomie svobodné vůle členů rodiny při řešení konfliktů a krizí. Práce si klade za cíl postihnout zkoumané jevy interdisciplinárním přístupem. Využívá poznatků více vědních oborů, především práva, sociologie, sociální práce a psychologie. Tomu také odpovídá její struktura. Je rozdělena do sedmi kapitol, které se zaměřují na charakteristiku současné české rodiny, konflikty v rodině, samotnou rodinnou mediaci a její účastníky, zejména děti. Opomenuta není mediace ve specifických případech, za které je považováno např. násilí mezi rodiči či konflikty mezi rodiči a dětmi. To vše je zasazeno do právního kontextu řešení rodinných konfliktů z historického pohledu i ve stávající české právní úpravě. V závěru knihy jsou diskutovány požadavky na kompetence rodinných mediátorů a podtržen význam celoživotního vzdělávání. Kniha je určena všem odborníkům zapojeným do řešení konfliktů v rodině, zejména právníkům, sociálním pracovníkům a psychologům.