V okamžiku, kdy čteme báseň nebo jí nasloucháme, se odehrává něco pozoruhodného. Můžeme skutečně říct, že jsme tím, ke komu se obrací a komu je určena? Není vztah, který si s námi utváří, mnohem složitější, a to i tehdy nebo právě tehdy, kdy se nás její text přímo dotýká? William Waters prostřednictvím detailního čtení poezie autorů jako Rilke, Dickinsonová, Bishopová nebo Ashbery ukazuje, jakým způsobem nás básně vtahují a začleňují do komplikované hry odehrávající se mezi jazykem a světem, v níž jsme jen jedním z aktérů, nikoli nutně konečným adresátem lyrického oslovení.
