Ze zákulisí jednání o odstranění církevního schismatu, vydání Dekretu kutnohorského a sňatku Elišky Zhořelecké s Antonínem Brabantským

Jakým způsobem dosahovalo svých cílů brabantské a francouzsko-burgundské poselstvo do Čech v letech 1408–1409? Která skupina šlechty ovládala dvůr českého krále Václava IV. na počátku 15. století? Kdo finančně podporoval tato poselstva? Je zajímavé, že v čele českých zemských úředníků, dvořanů krále Václava IV. a jejich manželek, obdarovaných diamanty, šperky a zlatými zdobenými předměty, stáli šlechtici husitské reformní strany: Lacek z Kravař, Petr Zmrzlík ze Svojšína a stejně tak šedá eminence Václavova dvora, správce kutnohorské urbury, nejvyšší písař a hlavní prosazovatel Dekretu kutnohorského Mikuláš Augustinův. Rovněž v čele odměněných dvořanů krále Václava IV., kteří doprovázeli jeho neteř vévodkyni Elišku Zhořeleckou ke svatbě s vévodou Antonínem Brabantským v Bruselu 16. července 1409, stáli husitští reformní šlechtici: Mikeš zvaný Kozíhlava, Jan Smolík ze Slavic a zřejmě i Voksa z Valdštejna. A finančníky poselstev kromě brabantského a francouzského dvora, francouzských, brabantských a německých obchodníků, finančníků a směnárníků byli rovněž čeští obchodníci, jaké představoval například Dětřich z Cách, hejtman bratrstva Boží kaple (určené k vystavování říšských korunovačních klenotů), spravované od roku 1403 M. Janem Husem z Betlémské kaple. Skutečnost, že dvůr krále Václava IV. ovládala na počátku 15. století husitská reformní šlechta, se stala jedním ze zásadních omylů Václavovy proticírkevní politiky. Bez tradiční opory církve, jakou si vybudoval císař Karel IV., Václavovo České království celkem rychle směřovalo k husitské revoluci, nesoucí program radikální reformy katolické církve a celé společnosti v roce 1419, charakterizované též jako první evropská reformace a současně raná revoluce při přechodu ke stavovskému státu.